Extrakt z plodů

Vstřebává se lépe než syntetický vitamin C , který se běžně používá v doplňcích stravy

Bohatý zdroj přírodního vitaminu C z tropických oblastí

Acerola je český název pro malpígii (Malpighia), rostlinu, která pochází z tropických a subtropických oblastí Střední a Jižní Ameriky nebo Karibiku. Právě místům svého výskytu vděčí i za označení jako tropická, barbadoská nebo karibská třešeň. A proč třešeň? Protože plody aceroly jsou právě třešni velmi podobné.

Zatímco třešeň obsahuje asi 10 mg vitaminu C ve 100 g ovoce, u aceroly je to přes 1500 mg. Což je 150x více v porovnání s třešní a třeba 30x více než v případě pomeranče. A právě díky tak rekordnímu obsahu vitaminu C je acerola ceněná i využívaná. Jedná se o přírodní vitamin C, který má dobrou vstřebatelnost, podobně jako je tomu v případě rakytníku nebo šípku.

Vitamin C je pro lidský organizmus nesmírně důležitý a naše tělo si ho neumí vytvořit samo, ani ho skladovat. Proto je potřeba vitamin C neustále dodávat a acerola je jedním z jeho vynikajících zdrojů. S čím například vitamin C pomáhá?

Přispívá ke správné funkci imunitního systému a ochraně buněk před oxidativním stresem.

Zvyšuje vstřebávání železa a přispívá k tvorbě kolagenu.

Pomáhá snižovat míru únavy a vyčerpání a přispívá i k činnosti nervové soustavy.

Pro výrobu využívají celé kousky ovoce. Díky tomu obsahuje také vitamíny A, B1, B2, B3, B5, B6, B7, B9, E a minerály (železo, fosfor, draslík, vápník, zinek). Je zdrojem také důležitých flavonoidů.

je látka obsahující organickou síru, která se přirozeně vyskytuje v ovoci, zelenině, obilí a mléce. Síra je čtvrtým nejhojnějším doplňkem v těle, je vyžadována při mnoha tělesných funkcích. Vyskytuje se v mnoha přírodních, nezpracovaných potravinách, během procesu vaření se rychle ztrácí. Proto je vhodné tuto látku doplňovat pomocí doplňků stravy.

MSM je využívané ve směsných doplňcích stravy určených pro péči o pokožky, vlasy, nehty a klouby.

MSM doplňky nemusí být vhodné pro osoby, které užívají léky na zředění krve nebo nastávající matky.

Kyselina hyaluronová je tělu vlastní látka, která spolu s kolagenem a elastinem tvoří základ pojivových tkání. S věkem kyseliny hyaluronové v těle přirozeně ubývá.

Kyselina hyaluronová je tekutina, jejímž úkolem je hydratace pojivových tkání. Najdeme ji v očních tkáních, v kloubech a v kožní tekutině. Její molekula má tvar koule a je odolná vůči vnějšímu tlaku.

Vlivem stárnutí ale kyseliny v těle ubývá a je potřeba ji získávat i z jiných zdrojů. Dříve vědci kyselinu odsávali například z kohoutích hřebínků, dnes se získává většinou s použitím biotechnologických metod.

Lékaři kyselinu objevili v podstatě náhodou v třicátých letech, když zkoumali revma a odsávali tekutiny z kolenního kloubu. Při testování pak objevili kyselinu hyaluronovou. Dříve se používala při léčbě popálenin, lékaři s ní pracují při očních operacích a kosmetický průmysl dnes testuje její možný vliv na vlasy a nehty.

Vitamín E může být nenápadnou složkou naší stravy, skrývá v sobě však mnoho prospěšných látek.

Malý balíček arašídů či hrst mandlí by měla dospělému člověku dodat dostatek vitamínu E – jednoho z nejdůležitějších antioxidantů, tedy látek, které chrání buňky před poškozením volnými kyslíkovými radikály. Volné radikály poškozují různé sloučeniny, které tvoří stavební kameny buněk či pracují jako enzymy. Vitamín E pomáhá v boji proti oxidačnímu stresu, který může být příčinou různých zdravotních poruch a onemocnění.

Vitamin E je rozpustný v tucích a vyskytuje se :

v rostlinných olejích (např. olivový, slunečnicový, kokosový, konopný…)

ořeších,

v semenech (slunečnice, sezamová semena), v naklíčených semenech

v sóji,

v máku

Vitamín B1 patří do skupiny vitaminů B – je důležitý pro získávání energie, má vliv na nervový systém a na činnost srdce. Zdravý člověk ho získává z běžné pestré stravy.

Je nezbytnou součástí asi třiceti enzymů, má významný vliv na energetickou přeměnu v buňkách. Je potřebný také pro normální funkci nervového systému, pro řádnou psychickou činnost a pro srdeční funkci.

jinak také zvaný riboflavin, je žluté až oranžově žluté přírodní barvivo slabě rozpustné ve vodě.

Vitamin B2 přispívá k normální činnosti nervové soustavy. Podporuje energetický metabolismus, přispívá ke snížení únavy a vyčerpání. Chrání buňky před oxidativním stresem, pomáhá udržovat normální metabolismus železa, příznivě působí na červené krvinky. Pomáhá udržovat zrak, pokožku a sliznice v normálním stavu.

Riboflavin se v malém množství vyskytuje v mnoha potravinách. Mezi jeho hlavní zdroje patří maso, mléko a mléčné produkty. Vitamín B2 najdeme také v rybách, vnitřnostech, ovoci a zelenině, vejcích a celozrnných obilninách.

Vitamin B6 (pyridoxin) se podílí se na regulaci hormonální aktivity, podporuje energetický metabolismus, pomáhá snižovat únavu a vyčerpání. Přispívá k normálnímu metabolismu bílkovin, k tvorbě červených krvinek a k normální funkci imunitního systému. Podporuje udržování normální funkce nervové soustavy a psychické činnosti.

Celkem má vitamin B6 vliv na více jak 100 procesů v těle a měl by být pravidelnou součástí stravy. Přírodní zdroje vitaminu B6 jsou maso, ryby, ovoce a zelenina, rýže, slunečnicová a sezamová semínka, obiloviny, kysané mléčné produkty.

Niacin neboli vitamín B3 je vitamín rozpustný ve vodě.

Niacin přispívá k:

normálnímu energetickému metabolismu,

normální činnosti nervové soustavy a psychické činnosti,

udržení normálního stavu sliznic a pokožky a

snížení míry únavy a vyčerpání.

Vitamín B3 je v potravinách široce rozšířen. Najdete ho v játrech, libovém a drůbežím mase, luštěninách, pivovarských kvasnicích, tuňákovi, slunečnici, arašídech, pšeničných klíčcích, mléku a mléčných výrobcích, vejcích či lahůdkovém droždí. Pokud jste vášnivými konzumenty kukuřice, niacin z ní získáte pouze v pražené podobě.

Nedostatek kyseliny listové se projeví únavou, poruchou růstu a krvetvorby. Folát (kyselina listová) přispívá k růstu zárodečních tkání během těhotenství a proto může být její nedostatek během těhotenství pro růst a vývoj plodu nebezpečný. Pomáhá udržovat normální metabolismus homocysteinu – odpadní metabolické látky. Podílí se na normální syntéze aminokyselin, podporuje krvetvorbu a funkci imunitního systému.

Nejvyšší obsah kyseliny listové v potravě mají:

kuřecí játra,

brokolice,

zelí,

karotka,

kapusta,

špenát,

řepa,

celá obilná zrna s klíčky,

ořechy a

pivovarské kvasnice

Kyselina pantothenová je součástí mnoha enzymů – bílkovin řídících chemické reakce v našem těle. Je součástí tzv. koenzymu A, který se účastní při základní přeměně cukrů, tuků a mnoha dalších látek našeho těla. Jako součást koenzymu A je kyselina pantothenová skutečnou křižovatkou řady chemických pochodů v těle. Pomáhá udržovat normální syntézu a metabolismus steroidních hormonů, vitaminu D a některých nervových přenašečů (neurotransmiterů) v těle. Podporuje energetický metabolismus, snižuje únavu a vyčerpání, povzbuzuje mentální činnost.

Nejbohatšími zdroji kyseliny pantotenové jsou:

játra,

mléko,

vejce a

kvasnice.

Vitamín B12 je pro tělo zásadní zejména pro jeho podporu tvorby červených krvinek. Poradíme, odkud ho získat, jaká je denní dávka a kdo by ho měl doplňovat do stravy.

Kobalamin, jak se biochemicky vitamin B12 jmenuje, hraje důležitou roli v krvetvorbě. Tento vitamín je součástí komplexu vitamínů skupiny B.

Vitamín B12 má v těle nezastupitelné funkce. Podporuje energetický metabolismus, pomáhá snižovat únavu a vyčerpání. Je důležitý pro normální činnost nervové soustavy a pro psychickou aktivitu. Podporuje normální metabolismus homocysteinu, pro tvorbu červených krvinek, podílí se na dělení buněk. Přispívá k udržování normální funkce imunitního systému.

Kde najdeme vitamín B12

Zdroje vitamínu B12 najdeme především:

v živočišných produktech jako je maso, vejce, mléko a mléčné výrobky,

v mase je pak nejvíce obsažen v játrech, ledvinách a srdci.

Množství železa v těle dospělého člověka je okolo 4 gramů. To by stačilo sotva na výrobu jednoho hřebíku. Přes toto minimální množství je jeho význam v lidském těle zásadní. Například bez železa nebudete jednoduše řečeno dýchat. Svalová práce se bez železa také neobejde, nezvedli byste ani ten hřebík. Na tom ostatně postavil Pepek Námořník svoji kariéru.

Proč potřebuji železo?

Největší část železa v lidském těle je obsažena v červeném krevním barvivu, hemoglobinu. Ten je součástí červených krvinek, které zajišťují životně důležitý přenos kyslíku z plic do ostatních tkání.  Železo je tedy nezbytné pro normální fungování energetického metabolismu, pomáhá snižovat míru únavy a vyčerpání. Podporuje funkci imunitního systému, podílí se na procesu dělení buněk.

Denní potřeba železa je 10 mg pro muže a 15 mg pro ženy. U zdravého jedince je příjem železa v běžné stravě plně dostačující. Důvodem ke zvýšenému příjmu železa jsou stavy spojené s jeho nedostatkem. Kdy budete železo nejvíce potřebovat?

Operace, stavy spojené s větší krevní ztrátou – Podstoupíte-li vetší chirurgickou či ortopedickou operaci, jistě vám váš lékař předepíše železo. Pokud se tak nestane, můžete jej na tuto skutečnost upozornit. Zvýšená dávka se pohybuje v rozmezí 50 – 100 mg/den.

Silnější menstruace – Může být důvodem vyšších ztrát železa. 50 mg/den několik dní po menstruaci a konzultace s odborníkem – gynekologem by mohly následky většího krvácení zmírnit.

Krvácení do zažívacího ústrojí – Bývá skryté, sami to těžko odhalíte. Máte-li tmavší stolici a podezření na krvácení do zažívacího ústrojí, konzultace s odborníkem je nezbytná. Mimo jiné vám navrhne individuální množství přísunu železa v nějaké doporučené podobě.

Těhotenství a kojení – Přirozený stav v životním období téměř každé ženy. V těhotenství je zcela běžné užívat nějaký preparát, který kombinuje pro plod nezbytné minerály a vitamíny. Železo bývá součástí těchto doplňků. Pokud si s výběrem nevíte rady, zeptejte se v nejbližší lékárně.

Děti a dospívající – Rostou a tím stoupá i spotřeba železa. 8 – 14 mg/den je optimální příjem železa.